Julské Alpy jsou nejvyšším pohořím ve Slovinsku. K nalezení jsou na trojmezí Slovinska, Rakouska a Itálie. Jedná se o skutečný přírodní klenot. Zdejší překrásná krajina byla již v roce 1924 vyhlášená za národní park. Ten nese název podle místního vrcholu Triglav. Ubytování buď přímo v národním parku nebo v jeho těsné blízkosti patřím mezi turisty k nejvyhledávanějším. Do Rakouska je to z triglavského národního parku jen několik málo kilometrů směrem na sever. Zhruba stejnou vzdálenost je třeba urazit na západ do Itálie. Severní okraj pohoří Julské Alpy tvoří řeka Sáva, jež víceméně geograficky kopíruje státní hranici s Rakouskem.
Julské Alpy a národní park Triglav lákají do Slovinska v první řadě milovníky přírody. Na ploše téměř devadesáti tisíc hektarů je zde možno spatřit unikátní a vzácné rostliny i živočichy. Navíc název Julské Alpy je celá přiléhavý. A to i přesto, že leží ve Slovinsku. Slovinsko totiž není typickou alpskou zemí. Nicméně ubytování v oblasti horské Alpy je vyhledáváno i proto, že se tu turisté cítí skutečně jako někde v Alpách v Rakousku nebo Itálii. K nalezení jsou tu i typická ledovcová jezera. A po strmých svazích šumí překrásné horské vodopády.
V samotném srdci regionu Julské Alpy a triglavského národního parku se do výšky 2864 metrů nad mořskou hladinu tyčí hora Triglav. Díky svým třem majestátním vrcholům platil Triglav již v minulosti za vládce nebe, země i podsvětí. V současnosti se již vnímání této hory změnilo, nicméně o náročnosti výstupu na její vrchol nepochybuje nikdo ani v současnosti. Ikonický vzhled hory Triglav z ní učinil jeden z národních symbolů Slovinska.
Hlavním lákadlem, proč turisté využívají možnosti ubytování v blízkosti triglavského národního parku a navštěvují Julské Alpy, je samozřejmě turistika. Ta je v tomto slovinském regionu velice oblíbená. Turisté, kteří sem, ať už kvůli výstupu na horu Triglav, nebo kvůli na tůře po triglavském národním parku, cestují, vyhledávají ubytování nejčastěji v oblasti Bohinj. Mikroregion Bohinj leží jihovýchodně od Triglavu a zahrnuje několik vesniček v okolí Bohinjského jezera. Dobrými nástupními místy k cestě do národního parku Triglav jsou však třeba i Kranjska Gora na severu či městečko Bled na východě. Ubytování v blízkosti triglavského národního parku je ale možné sehnat kupříkladu též ve vesničkách Kobarid či Bovec.
Julské Alpy mají připraveného pro každého ze svých návštěvníků něco. Ti nejzdatnější turisté a horolezci se mohou vydat na již zmíněný Triglav. Méně zkušení či zdatní jedinci pak mohou podniknout příjemné výstupy po značených trasách níže v údolí. Julské Alpy mají co nabídnout i příznivcům zajištěných cest neboli via ferrati. O tom, že jsou Julské Alpy a triglavský národní park skutečným rájem turistiky, svědčí skutečnost, že je zde udržováno více než 7.000 kilometrů značených cest a stezek. K dispozici jsou i horské chaty, které je možné využít k ubytování. Vždyť jen na samotný Triglav vedou dvě desítky různých cest. Záleží pouze na konkrétním jedinci kterou z nich zvolí. Nejsnažší cesta vede z již zmiňovaného Bohinje. I proto je zdejší ubytování mezi turisty velmi žádané.
O několik kilometrů dál na západ leží další oblast, která proslavila Julské Alpy daleko za hranicemi Slovinska. Jedná se o údolí řeky Soča. Horní úsek řeky Soča budou určitě znát příznivci nejrůznějších adrenalinových sportů. Dravý proud sjíždějí odvážlivci na raftech nebo kánoích. Podél řeky si zase na své přijdou turisté a cyklisté. Není bez zajímavosti, že Soča je atraktivní i pro rybáře. Ve zdejších vodách se totiž vyskytuje vzácný druh pstruha. Nejbližší ubytování k hornímu toku řeky Soča skýtá vesnička Bovec.